Česky o Bardě

Bardo je téměř třítisícové městečko, položené na hranici bývalého Kladského hrabství a Ząbkowické země, v jižní části Dolnoslezského vojvodství. Díky své lokalizaci – v průsmyku, kde se řeka Kladská Nysa prodírá přes Bardské hory a kde se protínaly četné historické a komunikační stezky, se město může pochlubit opravdu bohatou historií, jejímiž svědky jsou unikátní památky.
Monumentální Bazilika minor Navštívení P. Marie, hora Kalvárie se dvěma trasami křížové cesty vedoucími k Horské kapli na vrcholu (583 m n.m.), nebo svého druhu jedinečná Růžencová cesta, běžící mírnými úbočími Růžencového kopce k dalším kaplím připomínajícím jednotlivá růžencová tajemství – toto všechno jsou nejdůležitější památky dějin města.
Památkové kamenice, bývalé zájezdní hostince a hospody, ve kterých se kdysi zastavovali četní poutníci a cestující vydávající se do středu Evropy, kteří zde odpočívali před další cestou přes hory, vtiskly městu neopakovatelnou atmosféru.
Z každého místa v Bardě je vidět šedý, strohý tvar mohutné kamenné svatyně. Byla postavena v letech 1686-1704. Za svoji krásnou, bohatou výzdobu vděčí na Slezsku známým barokním umělcům. Zvláště impozantní je varhanní prospekt, dílo řezbáře Heinricha Hartmanna a hlavní oltář, dílo Mikołaja Richtera, ve kterém je umístěna zázračná soška Matky Boží Bardské Strážkyně Víry. Je to nejstarší řezba ve Slezsku. Do kastelánského hradu Bardo ji přivezli kolem roku 1189 rytíři v bílých pláštích s červeným křížem – johanité. Brzy po této události určovala přítomnost sošky rytmus života celého města a jeho obyvatel. Bardo se díky ní stalo poutním místem, do kterého putovaly tisíce poutníků.
Překrásné je také přírodopisné okolí města – obtočeného stuhou řeky – ukrytého uprostřed malebných pahorků Bardských hor, luk a lesů, s celým bohatstvím flóry a fauny.
Všechny nejzajímavější turistické atrakce Barda můžete najít na stezkách dvou Městských turistických tras: „Kalvárie” a „Růžencový kopec”

MTT „Kalvárie” je stezka na vrchol Bardské hory – Kalvárie (583 m n. m.), která vede z Barda přes kamenný most z 16. století na druhý břeh Kladské Nysy a dále jejím břehem ke strmé, zalesněné hoře Kalvárie. Majestátní Kalvárie přitahuje zrak mohutným skalním útesem s bílým křížem, u kterého se nachází vyhlídkové místo. Stezka vede úzkým pochmurným údolím, míjí osamělý dům, bývalou poustevnu, a pne se vzhůru podél bystřiny. Ve vlhkém, zastíněném lese se brodí potůčky a míjí četné kříže, kapličky a monumenty – staré, kamenné a omšelé… Zanedlouho se před očima poutníka ukazuje zděná kaplička s Mariánským pramenem. Stezka od pramenu běží dále trasou bývalé křížové cesty “německé”, jedné ze tří (kromě „polské a „české”) obtáčejících horu, šplhá skalní římsou uprostřed stromů a krucifixů z 18. století. Těsně před vrcholem můžeme z vyhlídkového místa obdivovat úžasné panoráma Barda a okolí. Vyhlídka „Skalní útes” vznikla v důsledku sesuvu půdy během povodní v roce 1598. Na vrcholu Kalvárie stojí Horská kaple postavená na památku zázračných zjevení Matky Boží Plačící. (U zdi kaple můžete vidět otisky Mariiných chodidel v kameni.)

MTT „Růžencový kopec” je unikátním příkladem malé sakrální architektury. Na malém kopci (380 m n. m.), podél aleje táhnoucí se ve tvaru pohozeného růžence, se nachází komplex 14 růžencových kapliček. S myšlenkou o jejich výstavbě přišel tehdejší představený kláštera redemptoristů otec Xaver Franz. V roce 1903 byla vytyčena alej o šířce 5 m a délce 1740 m, která vedla po úpatí hory a byla osázena lípami a javory. Stavební práce byly zahájeny rok poté a trvaly s přestávkami do roku 1939. Výsledkem byl vznik 13 kapliček. K dokončení celého plánu chyběly ještě čtyři. Skoro všechny kapličky nesou stopy historismu, který byl v architektuře začátku 20. století módním slohem. Tento sloh navazoval na romantismus, gotiku a baroko. V roce 1990 byla postavena nová, již 14. kaplička Korunování Panny Marie.

BARDO památkové

Soška Panny Marie Bardské – Strážkyně svaté víry

Zázračná soška Panny Marie, je nejcennější památkou Barda. Tato nejstarší románská socha v Dolním Slezsku, nazývaná Trůnící Madonou, je umístěna v centrální části hlavního oltáře baziliky. Soška vyřezaná z lipového dřeva, měří pouze 43 cm a představuje Marie s Dítětem. Panna Marie, sedící na trůnu, drží ve vytažené pravé ruce královské jablko. Dítě na jejích kolenou přidržuje levou rukou knihu a pravou zvedá s gestem žehnání. Velmi charakteristický je výraz její tváře: Marie jako by se ve svých myšlenkách lehce usmívala, díky tomu je často nazývána „Usměvavou Madonou”. Soška má dutý vnitřek a v její horní části se nachází sedm řádků písmen, jejichž význam se dodnes nikomu nepodařilo objasnit.

Podle legendy sošku vytesal jistý mládenec, jemuž se Panna Marie zjevila a na jejíž prosbu umístil její podobiznu do kapličky. Historici se však neshodují v otázce, čí je dílem a kdy vznikla. Doba vzniku sošky se datuje do 17. – 18. století.

První zmínky o šířícím se mariánském kultu spojeným s přítomností zázračné sošky Panny Marie v Bardě pocházejí již z roku 1270. O významu sošky svědčí početná rozvěšená vóta, jejichž větší část si lze prohlédnout v klášterním muzeu. Do dnešního dne se dochoval zvyk líbání sošky poutníky. Po každé nedělní bohoslužbě je soška Panny Marie Bardské odnesena z oltáře a podána poutníkům k políbení.

Bazilika Navštívení Panny Marie – stavba řádu cisterciáků

Založení mariánského poutního místa v Bardě souvisí s historií zázračné sošky Panny Marie.

Kostel Navštívení Panny Marie byl postaven v letech 1686 – 1704 cisterciáky z Kamieńce Ząbkowického, spravujícími zdejší farnost, v místě, kde dříve stály dva menší kostely český aněmecký. Kostel v Bardě byl pravděpodobně navržen architektem s příjmením Quadro, jemuž je připisováno autorství jezuitského chrámu v Nyse, jednoho z mála emporových kostelů bez kopule a transeptu (příčné chrámové lodě). Čtyřarkádová loď ukončená valenou klenbou rozdělenou nosnými oblouky s lunetami vypadá velmi štíhle. Trámoví je skromné, lehce lomené v oblasti pilastrů.

Budova se do dnešního dne dochovala v původní podobě. Měří 54 metrů délky, 26 metrů šířky a dokáže pojmout až pět tisíc lidí. Je považována za jeden z nejkrásnějších barokních svatostánků Dolního Slezska. Kromě zázračné sošky Panny Marie Bardské, nejstarší dřevěné románské sochy na Dolním Slezsku, stojí za pozornost bohatě vyřezávaná barokní kazatelnice, varhany a obrazy nejvýznamnějšího slezského barokního malíře Michaele Willmanna na hlavním a dvou bočních oltářích.

V září roku 2004 byl bardský kostel povýšen na sídelní chrám Panny Marie Bardské, strážkyně svaté víry Svidnické diecéze. V listopadu roku 2008 byl chrámu udělen statut baziliky minor.

Klášter řádu redemptoristů  dříve cisterciácký objekt

Vedle kostela se nachází cisterciácký barokní klášter postavený v letech 1712-1716 na místě bývalé dřevěné stavby, která shořela v roce 1711. Dnes zde sídlí Muzeum církevního umění, založené z iniciativy současných správců poutního místa  redemptoristů. V přízemí se nachází votivní kaple proslavená milostmi a zázraky na přímluvu bardské Madony.

Stavba kláštera s masivními zdmi a příčným křídlem zakončeným barokními věžemi vznikla na nepravidelném půdoryse blížícím se tvaru písmena T. Od roku 1900 je nad hlavním vchodem umístěn erb redemptoristů v latinském jazyce „Copiosa apud eum redemptio” (tzn. “Hojné je u Něho vykoupení”). Široké klášterní chodby s kopulovými klenbami na nosných obloucích završují obloukovité, zdobené stropy.

V roce 1807 byl klášter během útoku na kladskou pevnost sídlem napoleonské armády šířící zde zpustošení. Pobýval zde Jeroným Bonaparte, Napoleonům bratr, který vojenskému tažení velel.

Jedou z mála památek dochovaných po cisterciácích, zakladatelích kláštera, jsou cisterciácké erby a portréty opatů, nyní uložené v muzeum.

Na prostranství u kláštera je pomník papeže Jana Pavla II. z roku 1981 od Adama Romana z Varšavy. Jedná se o druhý podobný pomník, který v Polsku vznikl z úcty k Janu Pavlu II.

Varhany

Na kúru baziliky se nachází mistrovské dílo z dílny mistra Eberharda – druhé největší varhany na území Dolního Slezska. Nástroj s rozpětím 50 tónů s 1990 kovovými píšťalami a 990 dřevěnými je bohatě rokokově vyzdoben vynikajícím dřevořezbářem Hartmanem.

Ke vzniku tohoto nástroje se váže pověst, kterou ovšem nelze nijak ověřit. V Bardě se totiž v době 2. slezské války r. 1744 zdržoval král Bedřich II. Při prohlídce kostela upřímně litoval, že v něm chybí varhany. Správci chrámu vysvětlovali, že na takovou investici nemají prostředky, načež král odpověděl: „Modlete se, abych vyhrál válku. Pokud zvítězím, najdu peníze na varhany.” Zda tomu tak skutečně bylo, nevíme. Faktem je, že král si připsal vítězství a hned poté se našly prostředky na stavbu nástroje…

Michael Willmann

Bazilika Navštívení Panny Marie v Bardě se nachází na trase Stezky církevního barokního umění Michaele Willmanna.

Michael Lukas Leopold Willmann (1630-1706) se narodil v Královci. Vydal se do Amsterodamu, aby mohl studovat díla a pracovní postupy takových mistrů, jako byl Ruben, van Dyck, a především Rembrandt van Rijn, k němuž je tento slezský malíř přirovnáván nejčastěji. V roce 1660 se na pozvání opata cisterciáckého kláštera usadil natrvalo v Lubiążi a stal se hlavním umělcem slezské protireformace. Jeho největšími mecenáši se stali cisterciáci na čele s opatem Freibergerem z Lubiąże a opatem Bernhardem Rosou z Krzeszowic. Willmannova sláva již za jeho života překročila hranice regionu a dnes je uznáván za předchůdce barokního malířství ve Slezsku a jednoho z nejdůležitějších malířů baroka ve střední Evropě.

Obraz Navštívení Panny Marie na hlavním oltáři baziliky byl Willmannem namalován v roce 1705 na objednávku opata cisterciáckého kláštera v Henrykowě a Zircu Tobiase Ackermanna. Bardské plátno bylo jedním z posledních, na kterém umělec před svou smrtí pracoval. Z důvodu onemocnění vlastnoručně pravděpodobně namaloval pouze centrální postavy vítající se Marie a sv. Alžběty a sv. Josefa, který je doprovázel. Ostatní, mnohem slabší části obrazu, dokončil dílenský pomocník mistra Johan Christoph Liška.

Téma obrazu – navštívení, setkání -navazuje na název baziliky a současně charakter města. Díky poloze Barda v horkém průsmyku se zde u brodu přes řeku setkávali všichni poutníci putující ze severu na jih.

V roce byly v bočních kaplích bardského chrámu objeveny další plátna mistra Willmanna…

Muzeum sakrálního umění

V části kláštera Redemptoristů se nachází Muzeum sakrálního umění, vzniklé r.1967 z iniciativy rektora P. Stanisława Golca. Vzácná sbírka obrazů, řezeb, posvátných nádob a rouch a také knih spojených s kultem Matky Boží Bardské byla rozdělena do čtyř tématických okruhů: dějiny Barda, malířství, sochařství a umělecké řemeslo. Mezi shromážděnými exponáty pozornost přitahuje kolekce sošek Matky Boží Bardské (ze 17. – 19. stol.) a sbírka korpusů ukřižovaného Krista. Jedním z nejkrásnějších exponátů muzea je monstrance z pozlaceného stříbra věnovaná v roce 1674 Friedrichem Steinerem, kamienieckým opatem.

Pohyblivý betlém

Pohyblivý panoramatický betlém byl vybudován na památku 700. výročí poutnictví do Barda (1270-1970). Na místě, kde se v současnosti nachází, se do r.1803 nalézala pohřební krypta mnichů. Těla řeholníků byla exhumována, jelikož do podzemních prostor měla být umístěná kotelna ústředního topení. Záměr však nebyl realizována a místo bylo celá léta využíváno jako sklad, nakonec bylo rozhodnuto zde umístit živý betlém.

V současné době je to nejoblíbenější místo nejmenších turistů. Betlém udivuje bohatstvím barev, postav, dynamikou. Kromě postav známých z biblického Betléma se v něm vyskytují i figurky známé dnešním poutníkům. Magická atmosféra a neobvyklý příběh tohoto místa a jeho tvůrců se staly průvodním motivem povídek Olgy Tokarczuk Bardo. Betlém.

Kamenný most

Poloha Barda na významné obchodní stezce vedoucí z Čech do Polska přispěla k tomu, že po celá staletí zde vedl hlavní komunikační tah spojující hlavní město Dolního Slezska s Prahou a Vídní. Po mostě přes Kladskou Nysu procházeli všichni zde putující kupci, vojáci, králové, poutníci a mnoho cestovatelů různého postavení a hodnosti….

První most na Kladské Nyse v Bardě byl postaven ze dřeva ještě ve středověku a vydržel několik století. Stavba kamenného mostu byla ukončena v roce 1589. Přestavěn od základu byl v roce 1909, kdy získal současnou podobu v gotickém slohu. Během válek byl zničen, pak byl odstřelen do vzduchu ustupujícími německými vojsky. Obnoven byl v roce 1950.

Z kamenného mostu můžeme obdivovat proud Kladské Nysy. Zajímavostí je, že v roce 1997 tento most odolal velké povodni, kdy kulminující vlna dosahovala 11 metrů a řeka přetékala přes most vrchem a strhla některá kamenná zábradlí.

Kastelánství

Nejstarší památkou Barda jsou podél ulice Noworudzké a Głowné dobře zachované stopy raně středověkého hradiska z 10. – 13. století, pozůstatky kastelánského hradu. Tvar hradiště připomíná elipsu obehnanou zemní valem s vnitřním nádvořím. Dochovaly se částečně valy, které měly šířku 20-30 metrů a výšku 9 metrů. Celé hradiště bylo obehnáno hlubokým vodním příkopem.

Na ploše kastelánství se nacházel první v Bardě kostel – kaple, o kterou původně, od roku 1189, pečovali johanité, později augustiniáni z Kamieńce a cisterciáci.

V Bardě je ještě jedno hradisko nacházející se na levém břehu řeky, jižně od bývalého kastelánství, vedle železničního mostu. V důsledku výstavby tohoto mostu a zástavby na ulici Główné bylo téměř zcela srovnáno, zachovaly se pouze zbytky náspu a vodního příkopu na jižní straně. Hradisko, datované do 11. – 13. století, plnilo pravděpodobně funkci podhradí kastelánského hradu.

Kalvárie- Městská turistická trasa

Týčící se nad městem Bardská hora – Kalvárie kryje v lesních porostech řadu tajemství. Podle lidového vyprávění se na vrcholu Kalvárie zjevila začátkem 15. století místnímu chlapci postava Matky Boží Plačící. Zvěst o této události přitahovala do Barda pravidelné poutě. Důkazem pravdivosti zjevení měly být otisky dlaní a nohou, zanechané Marií na nedalekém kameni – bohužel vyhlazené početnými houfy poutníků. Do dnešního dne se dochoval jedině údajný otisk stopy Panny Marie nacházející se za kaplí na vrcholu kopce.

Na Kalvárii vedly původně tři cesty, nazývané podle toho, odkud přicházeli poutníci: německá, polská a česká. Polská cesta vede z nedaleké vesnice Janowiec, situované na úbočí, díky čemuž je tato trasa méně navštěvována. Česká cesta vedla okrajem srázu a byla z bezpečnostních důvodů oficiálně uzavřena.

Podél německé cesty, která je do dnešního dne hlavní přístupovou cestou na vrchol Kalvárie, míjíme zastavení křížové cesty, vystavěné v letech 1833 – 1839. Jsou to pravoúhlé sloupy, na nichž jsou umístěny obrazy zobrazující výjevy z Golgoty. Mezi zastaveními křížové cesty se nachází sedm zděných kapliček, symbolizující sedm bolestí Matky Boží, s výjevy ze Simeonova proroctví, útěku do Egypta, nalezení Ježíše v chrámě, setkání na křížové cestě, smrti na kříži, sejmutí těla z kříže a uložení do hrobu. Kaple jednotlivých zastavení pocházejí z roku 1714. První tři vznikly za přispění kancléře cisterciáckého opatství v Kamieńci Ząbkowickém S. Habichta, na další přispěl opat G. Woiwode v roce 1727.

Zbytky středověkého hradu

V roce 1861 na úbočí Kalvárie byly pod Skalní strží objeveny ruiny středověkého hradního areálu, který plnil funkci obranné a pozorovací strážnice. Jejím úkolem bylo střežení cesty vedoucí podél Kladské Nysy. Malá stavba, vybudovaná na nepravidelném půdoryse, se skládala ze dvou částí – podhradí a vlastního hradu – strážnice s mohutnou válcovitou věží o průměru kolem 10 metrů a třemi podsklepenými obytnými a hospodářskými budovami. Přístup k hradu chránila kamenná hradba, strmé srázy a suché příkopy. Velké množství nalezených hrotů nasvědčuje domněnce, že hrad mohl být dobyt silou, pravděpodobně během husitského nájezdu v první polovině 15. století.

Do dnešního dne se dochovaly pouze zbytky přízemí a základů. Malý pahorek obklopený příkopem je pozůstatkem suchého příkopu a o kus dál malý fragment tvořil části pilíře nesoucího kdysi most.

Skalní útes

Bílý kříž na útesu připomíná děsivou událost z dějin města, kdy se 24.8.1598 po dlouho trvajících intenzivních deštích utrhla velká část stráně Bardské hory. Masy skal a zeminy se sesunuly a přehradily koryto a tok Kladské Nysy – městu hrozilo zatopení.

Na útesu, pod vrcholem kopce, vznikla přirozená vyhlídková terasa, ze které lze obdivovat nádherné panoráma města a tok řeky protékající říčními meandry.

Mariánský pramen

V polovině cesty na vrchol Kalvárie se nachází „Mariánský pramen” a voda z tohoto pramene je už 300 let považována za léčivou. Dnes je pramínek obezděn malou zděnou kapličkou, postavenou v roce 1893. Obraz nad vchodem, znázorňující Ježíše a Samaritánku u Jákobovy studně, namaloval v roce 1895 Knauer z Nysy. Prý zde došlo r. 1672 k zázračnému uzdravení mladého Čecha vodou z tohoto pramenu. Od té doby je voda z pramene pokládána za léčivou, zejména v případě onemocnění očí.

Toto místo má podle legendy také moc plnit nejskrytější přání. Postačí, když si naberete pramenité vody do úst a kapli třikrát oběhnete…

Horská kaple – cisterciácký objekt

Horská kaple vznikla v letech 1617 – 1619 na vrcholu Bardské hory (582 m n.m.), nyní nazývané Kalvárií. Založená na čtvercovém půdoryse se silně seříznutými nárožími zatlačenými do bočních stěn, zvýrazněnými zevnitř opěrnými zdmi. Barokní kapli kryje několikrát lomená plocha střechy se signaturou. Ve stěnách jsou kulatá okna. Vstup zdobí obdélníkový portál a nástěnnou malbou zobrazující Pannu Marii. Během oprav provedených v roce 1960 byla vytvořena také malířská výzdoba interiéru.

Za kaplí s nachází symbolický kámen s otiskem chodidla, podle podání Panny Marie. Na místě zjevení byl postaven hlavní oltář kaple, na kterém se nyní nachází soška Panny Marie Plačící. Každou neděli od května do září se zde konají hojně navštěvované bohoslužby.

Růžencový kopec – Městská turistická trasa

Nevysokým pahorkem (380 m n. m.) v blízkosti centra města je bývalá Lysá Hora – dnešní Růžencový kopec. Po převzetí bardské farnosti do duchovní správy řádu redemptoristů, bylo na počátku 20. století rozhodnuto o vybudování kaplí určených ke konání růžencových pobožností. Na pokyn P. Franze, který v letech 1902-1904 vykoupil areál kopce ze soukromého vlastnictví, byla vytýčená stezka osázená lípami a javory. Růžencová stezka má tvar rozhozeného růžence. Podél stezky byla zbudovány kaple symbolizující jednotlivá růžencová tajemství, nejsou však rozmisťovány podle pořadí modlitby růžence, ale střídavě podle tří částí mariánského žaltáře: kaple Zvěstování, Narození Pána Ježíše, Obětování Pána Ježíše, Nalezení v chrámě, Modlitby Krista v Olivové zahradě, Bičování, Korunování trním, Nesení kříže, Ukřižování, Zmrtvýchvstání, Seslání Ducha svatého, Korunování Nejsvětější Panny Marie a kaple Duší očistcových. Dodatečně byly postaveny ještě dvě kaple – úvodní a závěrečná.

Každá kaplička je vystavěna v jiném architektonickém stylu. Můžeme zde obdivovat například středověký kamenný hrad nebo mauretánskou pevnost. Pohádková architektura vyniká na pozadí zeleně okolních lesů a nádherných výhledů.

Bardské zájezdní hostince a hospody

Kvůli rychlému rozvoji poutního turismu a úctě k Matce Boži Bardské, od 18 století vznikaly v městě četné hostince připravené nabídnout služby poutníkům. Ne všem se povedlo přetrvat, ale do dnešního dne si některé zachovaly své erby a názvy: ” U Zlatého Gryfu, U Slunce, U Hvězdy, U Žlutého lva, U Černého orla, U Zlatého hrníčku, U Labutě, U Černého berana a U Bílého jehněte”. Nejstarší kamenice, které plnily funkce zájezdních hostinců, mají v dolních částech budovy charakteristické klenby, pocházející z období středověku.

czuk autorská práva k povídce postoupila.